Palmovka Park Libeň

21. října 2019

AULÍK FIŠER Nové kancelářské budovy nejsou u nás zvlášť oblíbeným druhem typologie u laické, ale ani u odborné veřejnosti a nic na tom nemění ani argumentace, že se mimo jiné jedná o náhradu pracovních příležitostí z bývalých průmyslových čtvrtí, jako byly například Smíchov, Vysočany a je i Libeň. Kancelářské budovy ale při splnění určitých urbanistických předpokladů mohou být normálním městotvorným prvkem s městským parterem a některé z nich je v budoucnosti poměrně jednoduché změnit na bytové a další funkce. 

Takovýto „porézní blok“, který navazuje na historické předlohy, ale odpovídá měřítkům a potřebám současnosti, se postupně zaplňuje v areálu Palmovka Park na okraji Libně. Blokové schéma zástavby je obecně nenahraditelné pro definování srozumitelného veřejného prostoru. Architekti přizpůsobili spolupůsobení jednotlivých domů specifické situaci dvou kancelářských budov tvořících s konverzí staré výrobní haly jasně prostorově vymezenou strukturu do ulice Voctářovy i k Libeňskému mostu. Pro veřejnost ale zůstává prostor průchozí přes široké pobytové schody a malou piazzetu směrem k Libeňskému přístavu. Všechny tři objekty jsou do sebe zaklíněné s malými mezerami a spárami a tvoří prostupný blok.

Návaznost na stávající urbanistickou koncepci Urbanistický koncept navržené zástavby navazuje na předchozí práci architekta Josefa Pleskota, na stávající kancelářské budovy Palmovka I.a II. a také na Pleskotovu Urbanistickou studii Libně z roku 2010. „To, co bylo pro naši práci z této Urbanistické studie podstatné, bylo především chápání této části Libně s její historií židovské čtvrti jako specificky prostupného území bez rigidního blokového schématu,“ uvádějí architekti.

„Zakázka získaná na základě architektonické soutěže pořádané společností Metrostav Development byla pro nás mimořádnou příležitostí v několika rovinách. V urbanistické rovině to byla možnost aktuálně vyjádřit městský blok, redefinovat jeho charakter pro konkrétní prostředí a funkci. Současně také zapojit do prostorových vztahů navrženého bloku i historickou výrobní halu, technickou kulturní památku. V architektonické rovině to byla příležitost navrátit do budov umělecká díla tvořená už jako jejich součást, tak jak to bylo v historii běžné,“ doplňují.

Historie a umění Historická výrobní hala byla od počátku uvažovaná jako trvalá součást navrženého bloku, v průběhu projektu byla pro svoje unikátní dřevěné sbíjené vazníky na rozpon necelých 21 metrů zapsána jako technická kulturní památka, což ještě zesílilo její význam v celé struktuře a důraz na její památkově korektní obnovu i funkční využití. V části haly je navržena veřejně přístupná restaurace, ve zbývající části je připravena pro výstavní účely.

Nedílnou součástí obou kancelářských budov jsou i dvě umělecká díla umístěná v jejich veřejně přístupných částech. V budově III. je umělecké dílo umístěné v prosklené hale, spojujícím článku mezi vlastní budovou a historickou halou. Tato hala je integrujícím článkem celého bloku a má celou řadu funkcí. Je v ní lobby, vstup do restaurace, bezbariérové propojení s úrovní Libeňského mostu a kavárnou i průchod z piazzety k ulici Vojenově. Umělecké dílo je přibližně tři metry vysoká skulptura s názvem Průnik od Jana Poupěte odkazující na průmyslovou minulost místa s Libeňskými doky, naznačuje pomyslnou osu mezi Libeňským přístavem a historickým centrem Libně.V budově IV. umělecké dílo představuje rozsáhlá nástěnná malba Vodopád od Patrika Hábla v prostoru eskalátorového koridoru spojujícího ulici Voctářovu s výtvarně řešeným centrálním atriem, v jehož nejnižším podlaží je lobby objektu IV a propojení na Libeňský most.

Budova III. má sedm nadzemních podlaží a podlažní plochu 11.270 m2, budova IV. také sedm nadzemních podlaží a podlažní plochu 12.400 m2. Historická jednopodlažní hala má v části restaurace plochu 640 m2 (vč. jejího zázemí), ve výstavní pak plochu 850 m2.

Autor: RED

Zdroj: ASB, str. 42

ZAPOJTE SE
Staňte se součástí Palmovka Teď
CHCI BÝT SOUČÁSTÍ