MČ Praha 8 ve spolupráci s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB) a Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) organizovala po celý rok 2020 různé typy plánovacích setkání nad lokalitou Palmovky. Budoucnost této rozvojové oblasti byla prezentována skrze aktuální projekty v informačním kontejneru IPRu, umístěném v blízkosti dopravního uzlu, uskutečnily se komentované vycházky a realizovalo se vícero druhů dotazování místních občanů, podnikatelů i návštěvníků a to on-line i osobně, v závislosti na tom, jak to mimořádná situace uplynulého roku dovolila.
Jednou z významných plánovacích akcí bylo vedení obsáhlých a podrobných rozhovorů s reprezentanty různých cílových skupin (obyvatelé Palmovky, pracující v okolí, zástupci spolků, podnikatelů či blízkých institucí a další). Cílem prováděných rozhovorů bylo zachytit vnímání a zkušenosti obyvatel s lokalitou Palmovky a identifikovat specifická místa, která se v oblasti vytvořila v průběhu posledních let. Výstupem těchto rozhovorů je Sociologicko-antropologický výzkum žitého prostoru v lokalitě Palmovka, který tvoří jeden ze základních kamenů pro uvědomělý a citlivý rozvoj prostoru, který má ambice se ze zanedbaného území, často vnímaného jen jako „pouhá křižovatka“, stát plnohodnotným pražským centrem s kvalitním veřejným prostranstvím, které bude reflektovat přání a požadavky místních obyvatel.
„Za výzkumný tým UCEEB bych ráda poděkovala všem účastníkům výzkumu za to, že věnovali svůj čas k tomu, aby se s námi podělili o své zkušenosti s Palmovkou. Je znát, že lidem, kteří Palmovku užívají, není budoucí směřování lokality lhostejné, ba naopak. Výzkum ukázal, že uživatelé Palmovky na ni mají různé názory a pohledy, což je při plánování rozvoje lokality třeba mít na paměti. Doufáme, že výsledky výzkumu pomohou k pochopení různých perspektiv a vzájemnému respektu nejen při diskusích nad budoucím rozvojem Palmovky,“ Michaela Malá, koordinátorka výzkumu.
V rámci rozhovorů účastníci výzkumu vytvářeli i tzv. mentální mapy, skrze které zobrazovali své osobní pohledy na celé území. Z těchto map je poté možné vyvodit, jak se obyvatel nebo účastník v lokalitě pohybuje, ale také jak lokalitu vnímá, jak na něj působí konkrétní místa a kde vidí prostor pro zlepšení.
„Hlavní závěry z výzkumu budeme aplikovat nejen při plánování nové výstavby, ale zejména v rámci důkladné revitalizace veřejného prostoru. Z rozhovorů mimo jiné vyplynulo, že obyvatelé cítí frustraci z nekoncepčního plánování rozvoje Palmovky v minulosti a právě proto vznikla platforma Palmovka TEĎ, která si klade za cíl propojovat místní aktéry – obyvatele, spolky, podnikatele, investory a zástupce MČ tak, aby výsledkem jejich společné práce byla moderní Palmovka, kde se budou cítit dobře místní i přespolní,“ popisuje přínos společného plánování s občany Petr Pelc, zastupitel MČ Praha 8 a koordinátor platformy Palmovka TEĎ.
“Kvalitativní analýzu používáme při plánování lokalit, které čeká zásadnější změna. Díky této metodě dnes můžeme lépe porozumět místním hodnotám, což je v případě Palmovky například sociální i architektonická různorodost. Na tuto analýzu by měla navázat dlouhodobá práce s veřejností v jejím dalším zapojováni a vysvětlování významu rozvoje Palmovky. Věřím, že se z ní stane místo, které bude lépe sloužit potřebám místních obyvatel.“ říká Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy
Kompletní znění výzkumu, včetně závěrů a doporučení pro plánování a budoucí rozvoj Palmovky naleznete ZDE a zkrácenou prezentaci ZDE.
