Libeňské náměstí Bohumila Hrabala a jeho okolí představující chřadnoucí kus periferie projde rekonstrukcí. Spisovatel Bohumil Hrabal, který v Libni žil skoro celý život, zde nebude mít pomník, ale osobitější připomínku. Společně s výstavbou komplexu Palmovka One by mělo náměstí získat novou podobu za pět let.
Obrovský potenciál má někdejší industriální čtvrť, hrabalovská Libeň v širším centru metropole. K její přestavbě přispěje i respektovaný autor „situačního sochařství“ a vysokoškolský pedagog Dominik Lang. Ten úspěšně prošel aktuálním vícekolovým konkurzem, hledajícím umělce, který spolu s architekty promění prostory v sousedství málo využitého autobusového nádraží.
Náměstí Bohumila Hrabala by mělo svou novou podobu získat spolu s výstavbou komplexu Palmovka One přibližně za pět let.
„Výstupem soutěže by neměl být pomník, který si Bohumil Hrabal nepřál. Jde o to, zvýraznit ohromnou hodnotu tohoto místa. Výsledkem bude důstojná připomínka spisovatele a proměna Palmovky na pozoruhodnou lokalitu blízko centra Prahy,“ popsal záměry Jiří Hlinka, sekretář zmíněného konkurzu.
Členové jury hledali umělce, jenž by se stal součástí týmu architektů. Hodnocení se účastnili zástupci Galerie hl. m. Prahy, radnice Prahy 8, Galerie Jaroslava Fragnera a investiční společnosti Landia Management, jež stojí za projektem Palmovka One.
„Deset autorů přiblížilo deset různých pohledů na tuto část Libně. Citlivost umělců doložila velký potenciál toho místa. Palmovka by si zasloužila umělecký plán pro další roky, v nichž by mohly být zúročené některé přístupy, které jsme v komisi hodnotili,“ popsala soutěž Marie Foltýnová z Galerie hl. m. Prahy.
Spolupráce Dominika Langa s architekty se nyní rozebíhá. „Do konce roku 2020 budou zástupcům Prahy 8 a magistrátu představeny první návrhy. V následujícím roce bude zpracován projekt náměstí, které vznikne mezi ulicí Na Žertvách a budoucím polyfunkčním projektem Palmovka One,“ popsal „jízdní řád“ proměny Palmovky Jiří Hlinka. Náměstí bude podle předpokladu dokončeno souběžně s developerským projektem, tedy v letech 2024 až 2025.
„Od Langa nelze očekávat monument v podobě figury oslavující zobrazeného. Sochařství je v jeho podání utvářením situací, jež reagují na konkrétní prostor,“ shrnují tvorbu Dominika Langa experti. Pražané se s Langovým dílem ve veřejném prostoru mohou setkat například ve Střešovicích.
Tam před třemi lety vznikl monument nizozemského politika Maxe van der Stoela, jenž má podobu horizontálního stínu jednoho ze stromů. Kromě vlastní sochařské práce se autor zabývá i architekturou výstav a galerijním provozem.
„Konkurzu předcházel rozsáhlý průzkum mezi obyvateli Libně, vycházeli jsme z představ a nálady občanů,“ popsal přípravu soutěže Jiří Hlinka. Anketa na jaře probíhala 56 dní.
„Chceme vědět, jakou Palmovku by lidé chtěli mít nejen do budoucna, ale také jakým způsobem by měla být připomínána její historie. Jde nám o zachování genia loci čtvrti a my doufáme, že se nám to ve spolupráci s místními lidmi podaří,“ uvedl Petr Pelc (TOP 09 a Starostové a nezávislí – spojené síly pro Prahu 8), člen zastupitelstva osmé městské části.
„V automatu Svět jsme rádi popíjeli pivo a dívali se na uklízečky,“ vzpomínal na starou Libeň v knize Něžný barbar jeden z nejproslulejších místních obyvatel, spisovatel Bohumil Hrabal. Rázovitou, kdysi periferní čtvrť, učinil kultovní. „Ta Libeň, ta stará Libeň se v mém životě zjevila jako záchranný pás,“ napsal Bohumil Hrabal.
Proslulost i počet čtenářů děl tohoto kultovního tvůrce klesá, i to by chtěl projekt proměny Palmovky změnit. „Chceme Bohumila Hrabala neinflačně připomenout, podporujeme proto řadu aktivit souvisejících s autorovou Libní a jeho odkazem,“ uvedl Hlinka.
Rázovitá čtvrť se v posledních desetiletích výrazně proměnila, v 90. letech ztichl hlomoz továren. V neděli 3. června 1984 projel po trati bývalé Rakouské severozápadní dráhy přes přejezd v ulici Na Žertvách jeden z posledních vlaků u někdejšího dolního libeňského nádraží. Už v 60. letech zmizel starý židovský hřbitov.
„Dané místo prozatím neplní funkci důstojného přestupního uzlu s širokým spektrem služeb a občanské vybavenosti. Nenabádá k zastavení, spíše vybízí k zmatečnému prokličkování a úniku z této lokality. Téměř opuštěné autobusové nádraží již neplní funkci, pro kterou bylo postaveno,“ popsal slabiny Palmovky Petr Pelc.
I proto zastupitel kladně hodnotí stavbu projektu Palmovka One, rezidenční budovy s obchody a kavárnami v parteru na místě autobusového nádraží. Kromě náměstí Bohumila Hrabala má projít proměnou i plocha někdejšího nádraží a další zákoutí.
Zdroj: iDnes.cz
